Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou

Řád se vyvinul z laického špitálního bratrstva, založeného roku 1233 sv. Anežkou Přemyslovnou u kostela sv. Haštala v Praze. Roku 1237 povýšil papež Řehoř IX. bratrstvo na řád s řeholními pravidly. Od roku 1238 měl již vlastní samosprávu.

Po kratším pobytu u kostela sv. Petra na Poříčí se r. 1252 trvale usídlil u Juditina mostu, kde byly záhy vybudovány klášter s kostelem sv. Františka a špitál. Z výhodné polohy konventu při důležité obchodní trase vyplývaly řeholníkům i jisté povinnosti ( opevňovací práce, údržba mostu aj.). Pražský konvent se stal hlavním sídlem nejvyššího představeného. Záhy po svém vzniku se řád rozšířil i na území Moravy, Slezska, Polska i Uher. Hlavním posláním bratří byla špitální činnost, od samého počátku se křižovníci věnovali rovněž duchovní správě na svěřených farách. Řádová statuta pocházejí z r. 1675, upravena byla ještě v 70. letech 19. století. Až do konce 13. století byly do komunity přijímány i ženské členky ( např. Stříbro), které obstarávaly práce ve špitálech.

Nejvyšší představený řádu měl titul mistra (později generála a velmistra). Až do 18. století měl řád i své laické bratry, později již jenom kněze. Radu velmistra tvoří řádový konzultoři, jichž bylo pět (probošti a komtuři). Někteří z řádových kněží se stávali čestnými komtury, např. převor pražského domu. Nižší klerikové skládali pouze jednoduché sliby: řeholní jméno nebylo zavedeno.

Domácí původ křižovníků přispěl k mimořádnému vzestupu této řehole již za Václava I. Nevídaně rychlý byl nástup řádu do měst, příznačný usidlováním křižovníků při zvláštně významných kostelech, v nichž se ujímaly duchovní správy a většinou přejímali i závazek zřizování a správy špitálu. Největší rozkvět spadá do období Karla IV., kdy řád spravoval na 60 špitálů, domů a farních kostelů v českých zemích a v Uhrách. K nejvýznamnějším předhusitským komendám v Čechách patřily vedle Prahy Stříbro, Most, Litoměřice, Cheb, Klatovy, Ústí nad Labem, Kouřim, Písek, Praha - Nové Město, České Budějovice, Sušice, Chlum nad Ohří; na Moravě proboštství Hradiště sv. Hypolita u Znojma. Většina z nich, s výjimkou pražského konventu, zanikla během husitských válek. Důležité byly i komendy slezské, např. Vratislav, Boleslav, Svídnice, Lehnice atd., které působily až do sekularizace v roce 1810. V novější době spravovali křižovníci větší počet farností, zejména v západních Čechách (Sedlec - Karlovy Vary, Cheb, Tachov, Loket aj.), k významným duchovním správám náležel chrám sv. Karla Boromejského ve Vídni. Důležitou roli sehrál řád při obnově pražského arcibiskupství v roce 1561, když byl do čela arcidiecéze postaven velmistr křižovníků a vídeňský biskup Antonín Brus z Mohelnice, úřad arcibiskupa vykonávali pak nejvyšší představení řádu až do roku 1668.

  
Znak - v černém poli osmihrotý kříž a pod ním šesticípá červená hvězda

Řeholní oděv - černý talár se dvěma bílými jazýčky na kolárku, osmihrotý červený kříž a pod ním šesticípá červená hvězda

Viz též https://www.krizovnici.eu/.